Budoucnost patří těm, kteří mluví třemi jazyky

Evropská unie tvrdí, že: „lidé, kteří ovládají více jazyků, lépe využívají příležitostí, jež jednotná Evropa nabízí – v oblasti vzdělávání, během kariéry a v ekonomické sféře vůbec.“   Proto je hlavním cílem jazykové politiky EU prosadit, aby každý její občan hovořil kromě svého mateřského jazyka ještě dvěma dalšími jazyky.

Ať už máte jakýkoliv názor na vyplácení, bondy či zemědělskou politiku EU, v tomto případě jí většina lidí dává za pravdu. Podle výroční zprávy z roku 2012, více jak sedm Evropanů z deseti souhlasí s tím, že by občané EU měli umět více jak jeden jazyk. V současnosti tomu, tak je pouze u čtvrtiny Evropanů.

European Languages

Politika EU navrhuje, aby každý občan mluvil kromě svého mateřského jazyka, jazykem sousedícím a jedním mezinárodním. Pro většinu lidí je tím mezinárodním jazykem angličtina.  I přesto, že to nebylo nikdy upřesněno, hlavně díky francouzsky mluvící menšině, která hraje zásadní roli v jazykové politice EU, výroční zpráva z roku 2012 potvrzuje, že dvě třetiny Evropanů (67%)považují angličtinu za jeden zde dvou nejužitečnějších jazyků. To je oproti dalším jazykům, jako je němčina (17%), francouzština (16%), španělština (14%) a čínština (6%) velký rozdíl.

Multilingvalismus vám otevírá celý svět. V zemích, jejichž mateřské jazyky nejsou tak rozšířené, už tento potenciál dávno využívají. Proto má také Nizozemí, Švédsko, Norsko, Dánsko a Finsko z celé Evropy nejvyšší počet lidí mluvící více jazyky. Jejich ekonomika je v posledním desetiletí také považována za tu nejsilnější a nejstabilnější v Evropě. Proto také nejnovější členové EU Slovinsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko spadají mezi státy, jejichž obyvatelé jsou nejvíce multilingvní. Více než 50% respondentů z každé z těchto zemí mluví třemi jazyky.

Na rozdíl od nich země, jejichž mateřský jazyk je jedním z hlavních oficiálních jazyků EU, multilingválnost moc nepodporují. Velká Británie, Francie, Portugalsko, Itálie a Španělsko, se nacházejí pod evropským průměrem co se multilingvalismu týče. Jejich ekonomika byla také v posledním desetiletí velmi oslabena. To však neznamená, že ekonomický stav těchto zemí je zapříčiněn nedostatkem jazykových schopností, ale je možné, že přístup těchto zemí k cizím jazykům znamená něco důležitějšího, a to jinačí globální rozhled. Německo a Rakousko, oficiálně monolingvální země, nezasáhla ekonomická krize natolik, jako jejich sousedy a obě země mají velký počet lidí mluvících více jazyky. Jejich silnou ekonomickou stránkou je export.

Také jedny z těch nejlepších mezinárodních obchodních škol vyžadují multilingválnost. Například škola INSEAD s hlavním kampusem poblíž Paříže a dalšími pobočkami v Singapuru a Abú Dhábí, požaduje znalost nejméně dvou jazyků (včetně angličtiny) a jasně stanovuje, že “schopnost komunikovat ve více jazycích vás zvýhodňuje na mezinárodním pracovním trhu a umožňuje vám lépe pracovat napříč kulturami.”

Z osobního hlediska vám každý nový jazyk otevírá možnosti poznat nová místa, lidi a pracovní příležitosti. Zajímavým trendem, který vzešel z ekonomické krize v roce 2010, byl nevídaný příliv talentovaných, vzdělaných mladých lidí, kteří odešli z jižní Evropy a přestěhovali se do silných ekonomik Německa a Rakouska. Okolo 45 000 Italů se v roce 2012 přestěhovalo do Německa spolu s 37 000 Španěli a 35 000 Řeky. Mezinárodní firmy sice nabízí anglicky mluvící prostředí, ale většina nově příchozích bude muset mluvit německy. Tím, že tito nově příchozí budou umět svoji mateřštinu, angličtinu a němčinu, bude výhodou při shánění práce, která odpovídá jejich kvalifikaci.

Tohle byl pohled na multilngvalismus z hlediska statistiky, ale tento trend nabízí i další méně znatelné výhody. Například pokud umíte mluvit více jazyky, dokážete komunikovat s více lidmi a lépe jim porozumět. Každý jazyk je nástrojem, kterým se koukáme na svět a mít při ruce tyto nástroje tři je rozhodně lepší! Angličtina vám umožní komunikovat s dvěma miliardami lidí po celém světě, ale pořád vám ještě zbývá těch dalších 5 miliard.

Budoucnost patří těm, kteří mluví třemi jazyky, tak proč se spokojit pouze s dvěma!

Více informací naleznete na mezinárodních jazykových kurzech. 

Zdroje:

EU LANGUAGES AND LANGUAGE POLICY, http://ec.europa.eu/languages/languages-of-europe/

EUROPEANS AND THEIR LANGUAGES, Special Eurobarometer 386, June 2012 http://ec.europa.eu/languages/languages-of-europe/eurobarometer-survey_en.htm

WEITER HOHE ZUWANDERUNG NACH DEUTSCHLAND IM JAHR 2012, Statistisches Bundesamt,  https://www.destatis.de/DE/PresseService/Presse/Pressemitteilungen/2013/05/PD13_156_12711.html

Print Friendly